| Blog Bogdana Trojaka |
|
domenica, gennaio 18, 2004 Moje nová kniha Strýc Kaich se žení vyjde v nakladatelství Petrov možná už pøed prázdninami. Do té doby by mìlo být venku i souborné vydání mých prvních tøí sbírek, které pøipravuje Host a ilustruje Vít Ondráèek. mercoledì, novembre 19, 2003 Vèera jsem se vrátil z obskurního literárního festivalu, který se konal v jistém lázeòském mìsteèku v pøekrásném Kladsku, kde témìø každou selskou usedlost støeží oprýskaní svìtci a kde nach z jejich pláš lunedì, novembre 03, 2003 Bizarní zážitek z Písku: Høbitov sousedící se zimním stadionem, do jehož stìny pøímo vrùstají hrobky a náhrobní stély. Šumí tu vzrostlé stromy a znìjí údery holí. Kostry nebožtíkù zajíždìji pomalouèku mezi chladící armatury ledové plochy...
martedì, ottobre 28, 2003 BALT Ani ne padesát krokù od noèního moøe rozsvícená sklenìná krychle. Smažírna ryb se zamženými tabulkami. V popøedí úžasný, dlouhý úhoø, jenž se kdysi otøel o stehno nereidy a vykøesal bílou jiskru. Nad ním hranatá nádoba plná žluté š venerdì, ottobre 24, 2003 Jiøí Gruša v jistém rozhovoru øekl, že by chtìl jednou dožít v domku uprostøed vinohradu. Dnes jsem si na nìj vzpomnìl pøi èetbì knihy o významném orientalistovi a cestovateli Aloisu Musilovi ze sousedního Rychtáøova, který mìl po jistou dobu pracovnu ve vinièním domku u Valtic. Pìkná pøedstava. Zda-li ten domek ještì stojí? Když je teï Jiøí Gruša pøedsedou mezinárodního PENu, jistì by mohl prosadit jeho koupi. Mohli by se zde rekreovat spisovatelé... giovedì, ottobre 23, 2003 Skoro týden jsem se moøil se dvìma èlánky. Ten první, o historii vína, stál za tu námahu. Použiji ho i pro rukopis Poetického vinného vokabuláøe. Dnes jsem sázel sbírku Martina Davida. Vypsal jsem si z ní tuto drobnost: Hudba
Bebí. Boha.
domenica, ottobre 19, 2003
mercoledì, luglio 23, 2003 Dnes opìt návrat na web. Po dvou týdnech ve vinohradu a na cestách. Jediná dùležitá aktualita: Elektronický Lumír je nyní na adrese www.lumir.info Pùvodní adresa funguje paralelnì. martedì, luglio 08, 2003 Na nedávný výlet do Kouøimi nezapomenu. To místo mì vždy pøitahovalo, ale až letos jsem ho, na zpáteèní cestì z Kutné Hory, koneènì navštívil. Kouøim bývala významným královským mìstem, dnes je však štastnì zakonzervovaným provinèním mìsteèkem, v jehož témìø neporušených hradbách je možno zažít onen døevní pocit "hrazeného" støedovìkého bezpeèí, tu kruhovitou vymezenost vlastního svìta, která je pro èlovìka stejnì dùležitá jako neohranièenost polí za branami, jimiž se dá vyjít tøeba k Lechovu kameni - geografickému støedu Evropy - a pokraèovat dál, až k valùm a akropoli starého kouøímského hradištì. Kromì své geografické významnosti se Kouøim pyšní zajímavým architektonickým primátem: gotická hvìzdicová klenba krypty kostela sv. Štìpána sklenutá do jednoho pilíøe je nejstarší tohoto druhu v Evropì. Kouøim je štastnì zapomenutá a možná i zakletá. Když jsem se pídil po informacích o ubytování, zjistil jsem, že pøespat v Kouøimi se prakticky nedá... mercoledì, luglio 02, 2003 Pøenáším si sem jeden záznam z blogu Welenoviny. Týká se nìmeckého básníká Bobrowského a Petra Bezruèe, na nìjž jsem si vzpomnìl bìhem dnešního natáèení dokumentu o Tìšínsku pro ostravskou televizi: "Bìhem vèerejší noèní èetby nìmeckého básníka Johannese Bobrowského jsem narazil na báseò vìnovanou Welesovu kraji. Bobrowski se narodil roku 1917 na pomezí bývalých Východních Prus a Litvy a zemøel v roce 1965 v NDR. Atmosféra jeho rodné zemì se pøevaluje v podobì bìhutých mlh a jezerních oparù v mnoha jeho verších. Bobrowski je pozoruhodný básník, básník rozkroèený do nìkolika kultur. I to je jeden z dùvodù, proè by mohl ètenáøe Welesu zaujmout. " Johannes Bobrowski S kytkou za kloboukem Protože stojím Lesy však plynou |